Přílohu a doplněk původního textu tvoří několik autorčiných studií z pozdější doby – například Emancipace a vlastnictví či Feministické zapomínání – poukazující na nové aspekty ženské otázky, jež na počátku sedmdesátých let ještě nebyly zřejmé, včetně textu autorky, který shrnuje vývoj druhého ženského hnutí ve Spolkové republice od jeho vzniku na konci šedesátých let do sjednocení Německa v roce 1990. Do knihy byl zařazen i text Jiřiny Šiklové Pár poznámek ke změnám v postavení žen v České republice po převratu v roce 1989 shrnující porevoluční vývoj postavení ženy v bývalém Československu.

Alena Wagnerová se narodila v Brně, zde vystudovala biologii a pedagogiku. Po několika letech práce jako vedoucí laboratoře veterinární fakulty v Brně ji zájem o kulturněpolitické otázky na počátku šedesátých let přivedl ke spolupráci s řadou kulturních časopisů a s rozhlasem. V roce 1969 odešla do SRN a zde se začala systematicky věnovat kultuře, historii a společenským otázkám střední Evropy, česko-německým vztahům a postavení ženy v moderní společnosti a různých politických systémech. Charakteristickým znakem její práce je široký obzor témat, která zpracovává různým způsobem od odborných studií přes biografie, orálněhistorické práce a eseje až po literární texty. Z jejích knih jsou nejznámější biografie Mileny Jesenské, Sidonie Nádherné, Jana Nádherného a ženských členů rodiny Kafkovy V ohnisku nepokoje a orálněhistoricky zpracované vzpomínky pamětníků ze Sudet Odsunuté vzpomínky, Neodsunuté vzpomínky a A zapomenuti vejdeme do dějin.