kalendář akcí v občanském sektoru

středa 30. září 2009 - úterý 6. července 2010 - Praha

Příběh planety Země - výstava Národního muzea
[Vzdělávání] Výstavy a veletrhy
Planeta Země – náš domov „uprostřed“ Vesmíru. Ve starověku ji nazývali Gaia nebo Terra a dnes o ní mluvíme jako o Matce Zemi nebo o Modré planetě. Proč vymýšlíme tolik různých názvů pro něco tak zdánlivě obyčejného, jako je naše planeta? Se stejnou samozřejmostí, s jakou Zemi považujeme za svůj domov, používáme řadu slov, která se k ní úzce vztahují – svět, příroda, nebe, moře, Slunce, Měsíc, hvězdy, vítr… A patří mezi ně i člověk. Porozumění něčemu tak jedinečnému jako je naše existence, je úzce spojeno s porozuměním mnohotvárnosti a složitosti našeho vesmírného domova, planety Země.
Výstava o celkové rozloze 900 m2 bude instalována v největších výstavních prostorách hlavní budovy Národního muzea v prvním patře. Vstupní sál návštěvníka přenese do vesmírného prostředí. Hlavním exponátem je model Země a návštěvník jím přímo vstupuje do nitra planety. Dále si, jako z oběžné dráhy, může prohlédnout její povrch a prolétnout se mezi planetami. Tento sál je věnován také sopečné činnosti a jevům s ní související. Vstoupíte zde do nitra sopky, můžete zažít pocity při zemětřesení s patřičným doprovodem vizuálním i zvukovým. V levém sálu je první polovina věnována obdobím od vzniku života až po vrcholný ekosystém spodního paleozoika, tedy korálový útes (v našem případě věrná replika Koněpruského útesu). Druhá polovina sálu představí návštěvníkům výstup rostlin na souš a jejich vývoj až po vrcholný suchozemský ekosystém – tropický deštný prales s obrovitými členovci, jako je např. gigantická stonožka rodu Arthropleura. Geologický vývoj planety je přiblížen mapami světa s objasněním deskové tektoniky, horninotvorným cyklem a trojrozměrným modelem vrásnění. V pravém sálu bude veřejnosti nově představena kostra dinosaura rodu Amargasaurus. Poznáte nejmodernější názory na události, které se odehrály na hranici druhohor a třetihor, kdy zasáhl planetu Zemi asteroid a došlo k velkému vymírání (impaktová teorie, meteority). Obdobím velkého rozkvětu savců jsou třetihory, z tohoto důvodu je dominantním prvkem druhé poloviny sálu dioráma hnědouhelného močálu s modelem rodu Schizotherium v životní velikosti. Klimatické změny koncem terciéru, jako vznik stepí, umožnily rozvoj hominidů. Poprvé bude v České republice vystaven odlitek nejkompletnější kostry rodu Australopithecus – slavné „Lucy“. Čtvrtohory jsou obdobím rychlých klimatických změn. Ukážeme vám vliv člověka na planetu a nastíníme prognózy do budoucna, ale nezapomeneme také na vnější geologické jevy, jakými jsou eroze krajiny, činnost vody ledovců, větru nebo činnost krasová.
místo:	Národní muzeum, Václavské nám., výstavní sály v 1. poschodí. Praha 1.
pořádají:	Národní muzeum
kontakt:	nm@nm.cz Tel: 224 497 111
související odkazy:
Akce je určena pro veřejnost