Profil účastníka:
workshop je určen umělcům, studentům a dalším zájemcům o performativní umění, tanec, krajinomalbu, sochařství, fotografii, architekturu, divadlo, vizuální umění, biologii a přírodní vědy. Výběr účastníků proběhne na základě zaslaného c.v. a motivačního dopisu. Předchozí zkušenost s tancem není podmínkou, ale workshop je fyzicky náročný a vyžaduje dobrou kondici.
Program zahrnuje:
• MB (mind/body, muscles/bones) pohybový trénink
• fyzický a mentální trénink a jejich reflexe
• chůze a putování, tichá chůze, noční putování
• různé mody prožívání těla, pohybu a krajiny
• zkoumání vnímaní prostoru a času
• peripatetický záznam, kresba, psaní, bezprostřední kontakt s okolím
• mentální topografie místa, mýtu, archaická mysl a genius loci
• geologie, archeologie a historie krajiny jako model Self: vrstvy, vertikální propojení a labyrinty
Frank van de Ven je tanečník a choreograf. Svoje formativní roky strávil v Japonsku, kde spolupracoval s Minem Tanakou a byl členem jeho Maijuku Performance Company. V roce 1993 založil s Katerinou Bakatsaki Body Weather Amsterdam, platformu pro trénink a performance. Od roku 1995 spolupracuje s Milošem Šejnem na interdisciplinárním projektu Bohemiae Rosa, který propojuje tělo a krajinu s uměním, geologií a architekturou. Jeho zájem o tanec a teorii vyústil do projektu 'How to make yourself a Dancing Body Without Organs'. S Peterem Snowem (Monash University) provedl sérii proslulých performancí Thought/Action Improvisations. Od roku 1995 pracuje jako samostatný choreograf, pořádá tvůrčí dílny a jeho představení jsou uváděna na mnoha tanečních a divadelních festivalech.
Miloš Šejn je výtvarný umělec, performer a autor. Využívá širokého rejstříku výrazových prostředků od kresby a malby, přes nová média a projekty site specific až po realizace v historické krajině; píše teoretické reflexe. Původně se věnoval fotografii a nalezeným objektům, od 70. let zážitky putování českou krajinou transformuje malbou a kresbou, později přecházející v text a kresbu textem; rozvíjí možnosti autorské knihy. Hledá nové cesty těsného prolnutí vlastního subjektu do výtvarného díla, blízké jsou mu projevy mimoevropských kultur a art brut. Své tělo využívá v krajině jako objekt, přičemž spojuje dva principy - pozorovatelský přístup k přírodě a přístup čistě subjektivní, tělesný a prožitkový. V krajině vytváří takzvané „tělové skulptury“, které fotografuje.
|
